Knihovny a architektura

"Pro život knihovny je místo ve městě důležité. Uvážená volba místa může knihovnu proměnit v generátor společenského života. To dokládají četné existující příklady, z těch nejnovějších například Peckham Library v Londýně. Stavba nové knihovny by měla a může vnést do svého prostředí novou energii. Knihovna by se měla otevírat městu, nabízet i doprovodné služby, pořádat společenské a kulturní akce. Dobrým příkladem může být univer- zitní knihovna v Bolzanu, připravovaná stavba Národní technické knihovny v Praze nebo nová knihovna v Norwichi v Anglii. Zástupci pražské Městské knihovny zdůraznili výhodu umístění knihovny v centru města. Cent- rum informací i místo společenských styků je snadno dostupné, zájem o služby knihovny je mimořádný. Určitou nevýhodou lokality v centru měst však bývá ztížená nebo žádná možnost rozšiřování knihoven a v případě novostaveb také cena pozemku. K přitažlivosti knihoven přispívá jejich vlídné nebo dokonce atraktivní prostředí (parků, nábřeží, historických center). Významným faktorem je na jedné straně atraktivní otevřenost (krámky, galerie, kavárna, apod.), na straně druhé potřeba pocitu klidu a pohodlného bezpečí. O úspěchu rozhoduje i velikost knihovny. Pravděpodobně existují psychologické limity pro pozitivní vnímání prostředí. Ve značně velkých knihovnách (knihovna v Paříži, nová British Library v Londýně) je orientace obtížná, knihovny ztrácejí vlídnost a přitažlivost. V současném trendu, podporujícím volný přístup ke knižnímu fondu a volný výběr knih, je velikost provozních celků důležitá. Diskuse akcentovala význam rozvážného zadání a promyšlené formulace vhodného stavebního programu. A to jak při volbě typu knihovny, tak i při stanovení její optimální velikosti.

Vliv technologií na činnost knihoven je nesporný. Tempo pokroku v minulých stoletích (v 19. a v první polovině 20. stol.) dopřávalo poměrně dost času k tomu, aby proměny, podněcované vývojem technologií, mohly být realizovány a zažity. Dnes je tempo rozvoje souvisejících technologií takové, že vytváří nepřerušený řetěz změn, že staví knihovníky do situace, ve které je jedinou jistotou »jistota změny«. Po stoletích »energií« – devatenáctého páry, dvacátého elektřiny – jsme vstoupili do století informace, ještě méně uchopitelné. Po knihovnách podporujících encyklopedickou vzdělanost »schopného úředníka« potřebujeme knihovny podporující vzdělanost, či spíše schopnost trvalého sebevzdělávání člověka, který se musí orientovat v neustále se proměňujícím prostředí. Objevuje se tak i další problém: jakou formu mají mít nová centra informací, nové knihovny a mediatéky? Jakým způsobem může fyzický fond staveb reagovat na setrvalý řetěz změn? Jaká je optimální míra prostorové (a provozní) flexibility? Jaký řád a provozní pořádek bude schopný reagovat na další očekávané proměny, umožněné prudkým rozvojem technologií? Jak podporovat roli společenských center, sedí-li čtenáři před počítači? Rozvoj technologií však na druhé straně poslání knihoven velmi usnadňuje. Informace jsou snáze dostupné, služby se rozšiřují a lépe distribuují. Živá diskuse směřovala k závěru, že stavby knihoven by měly reflektovat nové požadavky ovlivňované vývojem technologií, že by měly reagovat na nabízené možnosti, ale nezapomínat na trvalé a prosté potřeby vzájemného setkávání, pobytu v klidném a příjemném prostředí, možnosti kontemplace. Knihovny by se neměly stát jen tupými hypermarkety informací, informační technologie by neměla dominovat, ale přirozeně sloužit."
- sborník knihovna a architektura 2001, závěrečná diskuse

"Současná knihovna se tedy, podobně jako současné knihy a jejich čtenáři, proměňuje v komplexnější, mnohasložkovou instituci: umožňuje nové, elektronické způsoby cíleného i náhodného hledání virtuálních textů a neopouští ani onu dávnou možnost soustředění, studia a poznávání známých i nově objevovaných krásných, odborných knih a periodik."
- sborník knihovna a architektura 2003, Monika Mitášová - architektura současných knihoven – dílo ve stavu zrodu


"Holandský architekt Rem Koolhaas, autor návrhu knihovny v Seattlu, o knihovnách říká, že by měly být obývacími pokoji města. Měly by tedy nabízet pohodlné prostředí, vstřícné chování knihovníků a pokud možno široký okruh doprovodných služeb – malých obchůdků, kluboven a výstavních sálků, míst k odpočinku a občerstvení i dětských heren. Koolhaas tvrdí, že význam společenských kontaktů dále poroste. Není to nic nového, Calsova knihovna v Efesu (prý) byla spojena podzemní chodbou s nevěstincem.
...
Knihovny jsou a měly by být nejen výrazným prostředím sociálních kontaktů, posilováním naší pospolitosti, ale i místem ke spočinutí, ke zpomalení toku našeho života. Dobře poslouží třeba jen malé terasy, umožňující změnu prostředí, změnu ohniskové vzdálenosti zraku a odpočinek očím. ...
Sedmé kritérium zahrnuje požadavky provozní: u knihoven nepříliš složité, ale vyžadující nekonfliktní toky tří základních pohybů: pohybů knih a infor- mací, pohybu zaměstnanců a pohybu návštěvníků. Funkční uspořádání knihoven, jak jsme slyšeli včera, vychází ze tří okruhů činností: ze shromaž- ďování, udržování a poskytování knižního a informačního fondu. Stavby knihoven patří k těm, kde racionální účelnost dispozičního řešení se před- pokládá, ale musí být kontrolována ostatními požadavky. Prostorový a pro- vozní řád knihoven by měl reflektovat přinejmenším požadavky psycholo- gické a fyziologické, ale i estetické. K výrazným provozním požadavkům patří přirozený a svobodný pohyb čtenářů, otevřenost, optická i prostoro- vá transparence a provozní i prostorová flexibilita. A stavitelé knihoven by neměli ignorovat skutečnost, že knihovny jsou organismy s bujícími funk- cemi, že jejich pozdější rozšiřování může být přirozené a žádoucí. "
- sborník knihovna a architektura 2003, Miroslav Masák - bariéry v nás (kritický pohled architekta)


Architekt Faulkner-Brown stanovil deset zásad, někdy zvaných deset přikázání Faulknera-Browna, které by měly být splněny dobrou knihovnou:

1. flexibilnost – dispozice, struktura a obsluha jednoduše upravitelné; 
2. kompaktnost – pro jednoduchost pohybu čtenářů, zaměstnanců a knih; 
3. dostupnost – z vnějšku dovnitř budovy; od vchodu do všech částí budovy; s jednoduchým celkovým plánkem, k němuž je třeba přidat jen minimální počet navigačních prvků; 
4. rozšiřitelnost – tak, aby byl v budoucnosti možný další prostorový 
5. rozvoj bez výrazných narušení; pestrost – v zajištění knih a ve službách pro čtenáře tak, aby mu byla dána co největší svoboda výběru; 
6. uspořádanost – aby umožnila přiměřenou podobu setkání čtenáře s knihou; 
7. pohodlnost – k podpoře efektivity; 
8. se stálým prostředím – k archivaci fondů; 
9. zabezpečenost – ke kontrole chování uživatele a předcházení ztrátám knih; 
10. hospodárnost – postavena a v provozu za minimum prostředků.

- sborník knihovna a architektura 2003, Vojtěch Ripka - uživatelský pohled na knihovny – komparace a poznámky k uživatelskému pohledu obecně

"A hlavně, role knihovny jako symbolu kulturních a společenských hodnot zůstane zachována. Jsme společenská stvoření a potřebujeme být vnímáni jako členové větší skupiny; to nám dodává sílu a posiluje náš smysl pro pospolitost. Společnost založená výhradně na virtuálních on-line komunitách nemůže skončit jinak než jako virtuální a zbavená podstaty. Knihovny – vedle jiných institucí – odpovídají naší niterní lidské potřebě společenství v mlžných dálavách kyberprostoru."

-Lukez, Paul. Whither://multi-media.(cyber).libraries? In: Library Builders. London: A.D. Academy Editions, 1997.

"Představuji si knihovny spíše jako místa každodenní potřeby než jako jedinečné, do sebe uzavřené instituce. "
-sborník knihovna a architektura 2005